„Slečno, je tu krásně, viďte? Líbilo by se Vám tomu vládnout?“ Vládnout? Otázka mě zaskočila. Vůbec bych vládnout nechtěla, ale do řeči jsme se dali.
Na to, abych po návratu z práce zůstala jen doma a vrhla se hned na jinou práci, bylo až příliš hezky a já si potřebovala odpočinout aspoň trochu aktivně. Vzhůru na Větrnou hůrku! V plánu bylo chůze o něco víc, kochací pauza měla být jen na deset, patnáct minut, ale jak jsem tam seděla, koukala na protější skály a sledovala hemžení na řece i silnici, v myšlenkách všude možně, najednou okolo mě bylo plno. Cyklisti, co odhazovali helmy, rozepínali cyklotrika a usedali opodál, psi, co donesli míček, stejně jako zničehonic hned vedle postávající starší pán kolem pětasedmdesáti v denimové košili s ohrnutými rukávy a s batůžkem na zádech. Oslovil mě.
Dotaz na vládnutí byl nečekaný. Vládnutí jsem se bránila, ovšem výhled a počasí jsem s radostí pochválila a pána opravila, že to naproti nejsou ty skály, které myslí. Ty jsou od nás totiž vlevo. Chvíli mi nevěřil, ale pak identifikoval jeden známý objekt a hned načal jiné téma. Sice co tu na hůrce vlastně dělal. Hledal a určoval právě vyrůstající byliny a jiné rostliny. U výkladu mateřídoušky se zasekl. Asi jsem ho překvapila zmínkou o šalvěji podél skal jinde. Pozvedl obočí, usmál se a zeptal, zda si může na chvíli přisednout. No tak proč ne, když už jsem načala „babku kořenářku“. A tak jsme tam spolu seděli, pozorovali okolní krajinu a do toho vedli hovor, který z bylin plynule přešel přes šípek, ovce spásající městské stráně, voraře na Vltavě, sekvoje, čtyři hodiny vařený srnčí guláš a Český rozhlas až k Šumavě. U Šumavy jsme opět překvapili jeden druhého.
Bylo to zajímavé a milé povídání, ale po hodině už jsem měla trochu dost. Především štípanců od mravenců na zadku, neb jsem byla v šatech, což bylo něco jako pozvánka. Mravence jsem jako důvod k rozloučení neuvedla, ale domů už jsem potřebovala zamířit tak jako tak. V plánu byly jahodové knedlíky k večeři, a to také nepočká. Zvlášť když víte, že nad jahodami doma krouží hladový potomek.
